Hospoda, která vás pustí až nad ránem

Autor: Veronika Svrčinová
Datum

Musím přiznat, že před návštěvou symbolicky znějícího Študáče, jsem měla trochu strach. „Takový normální pajzl, no,“ popisovala mi kamarádka mou nynější volbu a já už v hlavě střádala plán, jak v případě nouze co nejrychleji vyklouznout. Než mě ale něco napadlo, oznamovaly mi bohaté vývěsní tabule dnešní cílové místo.

Poprvé jsem se s touhle restaurací, která od pohledu příliš nezaujme, setkala, když k nám přijeli prarodiče. Shodou okolností v minulosti také studovali na naší bohulibé alma mater, a tak znali i poslední záchranu a zašívárnu každého studenta, bojujícího skrz hromadu povinností o zdravý rozum. Při výpravě na nepostradatelné Horní náměstí nás cesta z parku zavedla i k tomuhle skvostu. „Jéé, už jste byli ve Študáči? Vzpomínáš, Zdeni, kdysi tady byl studentský klub, který jsme pomáhali zakládat. Tam si někdy určitě zajděte,“ vykřikoval nadšeně děda.

p1090396

A tak zatínám zuby, vcházím a vzpomínám na jeho nadšení, které mě zatím nedoprovází. Po zvládnutí prvního půl patra mě trochu polívá pot. Z malé místnůstky naproti na mě hází očka několik herních automatů a dost nepřitažlivý bar. To už mě ale kamarád tahá ještě o kousek níž a padá mi kámen ze srdce. „Vypadá to tu docela k světu!“

I tady na mě sice ze zdí křičí několik vývěsních tabulí, ale i historické fotografie staré Olomouce, které nás zaujmou jako první. Harmonicky s nimi ladí bílé zdi a šedivé obložení. Jednoduchou atmosféru uzavírají světle hnědé dřevěné židle a dominantní černé tabule. Zajímavý prvek tvoří „okna“. Jelikož se hospůdka nachází v podzemí, zvolili majitelé vychytralou taktiku, jak prostory zútulnit a vyhnat z nich chmurné představy. Fiktivní svět na druhé straně zdi představují zvětšené černobílé obrázky Olomouce, které podsvěcují důmyslná bodová světla.

p1090393

Když tak u piva filozofujeme nad tím, jaký pocit v nás restaurace zanechává, shodujeme se. „Na celovečerní párty bych tady nešel. Vůbec mi nedochází, že tady sedíme už tři hodiny a venku už je dávno tma!“ prohlašuje Vojta, a přesně to samé si uvědomuji i já.

A tak platíme nefiltrovaný Staropramen za třicet, protože milovníci jiného piva tady nemají šanci, a šopský salát s bramborovými plackami. Navzdory příjemné obsluze a lichotivému vzhledu totiž pořád nemůžeme zahnat tu představu pajzlu. A tak jsme vsadili na klasiku, která snad ani nejde zkazit.

photo_72

Foto: Veronika Svrčinová, Študáč

 

Štítky:

, , , , , , , , , , , ,