Horor na bytě: zatuchlina, absurdní pokyny a žádné soukromí

Jana Menčíková

Autor: Jana Menčíková
Datum

To, že život na privátě nemusí být procházka růžovou zahradou, jsme si ověřili při obhlídce bydlení Terky a Kačky. Do domu, kam nás holky pozvaly na návštěvu, se lze dostat až po odemknutí čtyř zámků. Už už jsem čekala, kdy přijde na řadu sken sítnice nebo snímač otisků prstů. Majitelka po desáté hodině večer vypíná světlo, takže mnohdy je zvládnutí těchto překážek téměř heroickým výkonem. Když se pak konečně dostanete do obytných prostor, tak vás mezi oči praští smrad a zatuchlina, za kterou by se nemusela stydět ani sto let opuštěná barabizna.

Z předsíně můžete vstoupit do koupelny, kuchyně a pokojíků. V odrazu zrcadla je vidět nástěnka, na které jsou uvedeny pokyny, jak se správně v bytě chovat. Krom těchto užitečných rad se zde dočtete i podrobný postup, jak obsluhovat mikrovlnou troubu, kde je striktně vymezeno, jak dlouho které pokrmy ohřívat.

Z pokynů na nástěnce se hned dozvíte, co je na privátě povoleno, a co ne. Najdete zde ale i absurdity typu: jak dlouho v mikrovlnce ohřívat jednotlivá jídla.

Terka a Kačka se odstěhovaly z kolejí, aby ušetřily. Privát je ale nakonec vyjde levněji jen o zanedbatelnou částku, takže dnes svého rozhodnutí litují. Především kvůli paní domácí, která působí jako by vypadla ze špatného filmu. Absolutně nerespektuje soukromí, je posedlá spotřebou energií a pořádkem. Doložku, že si studentky musí pečlivě uklízet, má dokonce i ve smlouvě o ubytování. „Našly jsme inzerát, kde bylo uvedeno, že shání dvě studentky – nekuřačky. Ozvaly jsme se na něj. Po mailu i při prvním setkání se jevila paní domácí mile. Zdání ale klame,“ vypráví Terka, studentka prvního ročníku práv.

Za bydlení zaplatí 2 150,- měsíčně včetně záloh na energie, bohužel pro ubytované ve smlouvě není uvedeno, co přesně se pod zálohami rozumí, takže je možné, že bude nutné uhradit doplatky. Majitelka je dokonce absolutně proti tomu, aby kdokoliv zůstával na víkend, aniž by ji předtím informoval a zaplatil pár desítek korun navíc za svícení a vodu. Raději nemluvě o faktu, že veškeré návštěvy by se měly zapisovat, aby se majitelka chránila před odcizováním věcí. Kluci pro jistotu do bytu nesmějí vůbec.

Není tedy divu, že si důchodkyně, která byt pronajímá, kvůli svému přístupu k ubytovaným studentkám vysloužila přezdívky jako Ježibaba nebo paní Psycho.

Podobně logických cedulek najdete po bytě několik desítek. Jedna hlásá: Zavírejte dveře opatrně. Nebouchejte dveřmi!!!” jiné neustále vybízejí k udržování čistoty.

Holky se chovaly tak trochu neuváženě, když podepsaly majitelčinu zvláštní smlouvu. Je s podivem, že se do bytu vůbec přestěhovaly, už z úvodní prohlídky totiž musely tušit, do čeho jdou – nevoní to tu nejlépe, navíc každého návštěvníka odradí téměř vše, na čem spočine pohledem. Pokoj, který si podpisem Terka a Kačka získaly, se dokonce ani nezamyká, to aby do něj měla majitelka přístup. Když se holky ohradily, nabídla jim, aby si zamykaly, klíč však musí zůstávat na domluveném místě v bytě. Vlk se nažral, koza zůstala celá a paní domácí stále může do pokoje, třeba když jsou holky ve škole nebo o víkendech doma.

„Opravdu se mi nelíbí její chování, kdykoliv nám vrazí do pokoje ihned po zaklapání a nebere ohledy na to, jestli zrovna spíme nebo se dokonce převlékáme,“ popisuje Tereza. „Slibovala nám, že do našeho pokoje chodit nebude. Bohužel to vůbec neplní,“ doplňuje ji Kačka a zároveň říká: „Dlouho jsem přemýšlela, co by se o ní dalo říct dobrého. Bohužel jsem na nic nepřišla…“ Se spolubydlícími vychází o poznání lépe, ale jsou rozhodnuty se odstěhovat. V červnu bude tento byt jistě už opuštěný a paní Psycho si bude moct hledat nové oběti pro svůj dohled.

Prostory nepůsobí nijak útulně ani příjemně. Topení podléhá přísnému řádu, který je uveden taktéž na nástěnce na chodbičce. V koberci se navíc o to více drží puch zatuchliny, i přesto je zde zima od noh.

Problém mají holky i s úložnými prostory. Skříň není uzpůsobená tomu, aby v ní bylo oblečení. Chybí zde nějaká police, vše se tak musí věšet na ramínka.

Atmosféru bydlení dokresluje několik hrozivě vyhlížejících hodin. Nefungují a pouze tikají, normálního člověka to musí dohánět k šílenství.

Ani kuchyň nepatří mezi moderní kousky. Všimněte si, že do dřezu není zavedena voda, takže s nádobím se musí do poměrně vzdálené koupelny.

Na sporáku je umístěna i rychlovarná konvice. A běda tomu, kdo ji zapomene vytáhnout po použití ze zásuvky! To je další z věcí, která by mohla být považována za smrtelný hřích.

Špajz je nejvlhčím místem bytu. Potraviny v něm uschované rychle zvlhnou a jejich obaly popraskají. V žádném případě je ale nemůžou místní obyvatelky přesunout do svých pokojů, když na to paní Psycho při svých pravidelných obchůzkách přijde, pěkně vyvádí.

Jak jste si mohli všimnout, paní domácí má mnoho práce, aby uhlídala veškeré potencionálně patologické chování. Tereza se nám svěřila, co jednou v jejich nepřítomnosti provedla: „Když jsme byly na víkend doma, vlezla k nám do pokoje a uklidila mi. Měla jsem ustlanou postel a srovnané věci i oblečení. Nejhorší je, že jí to asi přijde normální.“

Další z obsesí paní  domácí je větrání. Pokud se v bytě nevětrá, nelení zajít za děvčaty a mává jim před očima novinovým výstřižkem o správném větrání.

Když se holky vrátí ze školy, často naleznou lísteček s prohřešky, kterých se ten den dopustily. Problém může být opravdu cokoliv, tady například “mastná podlaha v koupelně”.

V koupelně, která je spojena se záchodem, bývá neuvěřitelná zima. Většinou okolo 17°C, což opravdu na koupání není nejpříjemnější.