Eduard Droberjar promluvil o stěhování národů

Lucie Kratochvílová

Autor: Lucie Kratochvílová
Datum

Lidstvo migruje od počátku dějin až doposud. V přednášce s názvem Velké stěhování národů v rámci cyklu Societas Cognitorum nám minulý týden tuto tematiku přiblížil docent Eduard Droberjar.   

20160323_174202

Přednášku uvedl dvěma ukázkami z děl učenců 5. století, Salviana a Hieronyma, kteří byli otřeseni přesuny obyvatel. Dodal, že každou dobu i národ poznamenalo své stěhování národů a tyto migrace doprovázely lidstvo od nepaměti. „Podle některých politiků se zdá, že i my žijeme v době stěhování národů,“  pokračoval docent Droberjar. Dnešní krizi zároveň přirovnal k tehdejší krizi Římské říše, a to právě kvůli vpádům barbarských kmenů a jejich touze po římském bohatství, ale také kvůli válkám či klimatickým změnám. „Nelze jednoznačně říci, že Římskou říši zničilo stěhování národů, zničila se sama a migrace na tom měla jen částečný podíl,“ poznamenal vzápětí.

V dalším průběhu výkladu se přednášející dostal k hlavním důvodům migrace, jako jsou například přírodní katastrofy nebo ozbrojené konflikty a války. Zmínil také, že migraci spatřujeme už od paleolitu, ve kterém se homo erectus stěhoval z Afriky dál do Asie a Evropy. Dále krátce promluvil i o stěhování mořských národů ve 12. století př. n. l., velké řecké kolonizaci z 8. – 6. století př. n. l. nebo migraci Keltů v 5. – 3. století př. n. l. V hlavní části přednášky se samozřejmě věnoval velkému stěhování národů v letech 375 – 568, jeho konkrétnímu průběhu, ale také jeho příčinám, jimiž byly především klimatické, demografické a ekonomické změny. Posluchačům představil konkrétní germánské kmeny i nejvýznamnější archeologické prameny tehdejší doby, pohřebiště a jednotlivé nejbohatěji zařízené hroby v zahraničí i u nás.

Než zahájil veřejnou diskuzi, vyjádřil se docent Droberjar i k dnešní migrační situaci. „Já se domnívám, že dnes se nejedná o stěhování národů, jsou to pouze velké migrace a nemá to s velkým stěhováním národů nic společného. Barbaři pronikali násilnou cestou, to nebyli uprchlíci. Připodobnit můžeme Huny a dnešní takzvaný IS s jejich násilnou cestou, to by tak přibližně odpovídalo. Tehdy to ale trvalo necelých 200 let, dnes je to zatím krátká epizoda, která ale může trvat delší dobu.“ Doplnil, že etnická skladba byla tehdy pestrá, stejně jako je teď. „Migrace zatím neskončily, budou pokračovat samozřejmě dál, ale zatím nemůžeme hovořit o stěhování národů. Pokud by došlo k tak zásadním změnám, které by vedly ke změně společenského systému, teprve pak bychom mohli tuto situaci nazvat jako velké stěhování národů, resp. druhé stěhování národů,“ ukončil svůj výklad docent Droberjar.    

20160323_175859

Docent Eduard Droberjar, jehož almou mater je Masarykova univerzita v Brně, je český archeolog a specialista na dobu římskou a dobu stěhování národů, především římsko-germánské vztahy a Svéby. V současné době je zaměstnancem katedry historie Univerzity Palackého. Dříve pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, v Národním muzeu v Praze v oddělení historie a prehistorie, na katedře archeologie na univerzitě v Hradci Králové a v Ústavu Archeologie UMCS v Lublinu. Od roku 1998 je stipendistou nadace Alexandra von Humboldta a rovněž členem Humboldtova klubu České republiky.    

Foto: www.extrastory.cz, Lucie Kratochvílová 


Štítky:

, , ,