A co kdybychom se už neviděli?

Tereza Mikulová

Autor: Tereza Mikulová
Datum

Kniha s hlubokou myšlenkou, která každého donutí k zamyšlení nad tím, jak velká je vlastně propast mezi životem a smrtí a jak snadno lze ztratit někoho blízkého.

12178064_1124316697597197_1370582115_n

Hlavní hrdinkou a zároveň vypravěčkou celého příběhu je Alexis – dále jen Lex. Jedná se o dívku, jejíž bratr jednoho dne spáchal sebevraždu. S tím by se možná i smířila, i když těžce, ale představa, že ho třeba mohla i zachránit, ta je horší.

Těsně předtím než Tyler zemřel totiž odeslal Lex esemesku, kterou z nějakého důvodu ignorovala. I když si to neuvědomuje, obviňuje se z toho, má zlé sny a myslí si, že by se její bratr pak mohl rozhodnout jinak.

Ale co když ne? Co když by se rozhodl stejně? Možná je to dobře, uchovávat si určitou dávku naděje, kterou se můžeme uklidňovat, ale jak daleko můžeme zajít, než to bude neúnosné?

Smrt je všude kolem nás.

Jen si jí nevšímáme.

Dokud nemusíme.

Je to kniha, která se řadí k žánru young adult, přesto byste se tu nesetkali s žádným milostným trojúhelníkem, v němž by se hlavní hrdinka nezvládala rozhodnout, koho si vybere. Jedná se o takovou knihu, kde je láska až na posledním místě – nebo alespoň není hlavním bodem knihy.

Celý příběh je o to niternější, když si představíte, že sama autorka něco podobného ve své minulosti zažila. Abych shrnula to, co má s hlavní hrdinkou nejvíce společné, a to, že je její bratr také spáchal sebevraždu.

V knize se mimo jiné přesvědčíme o tom, že každý zvládá smrt milovaného člověka jinak. Někdo, jako třeba Lexina matka, začne utápět svůj žal v alkoholu. Můžete mít halucinace a představovat si, že dotyčný stojí před vámi a nikam neodešel, je to různé. Podstatné je, nechat ho dojít klidu. Jedině pak k němu dojdeme my.

Osobně bych knihu doporučila nejen mladším čtenářům, kterým asi původně byla určena, ale také těm, kteří se rádi u knih zamyslí nad tématy, o nichž se přece jen tak často nemluví. Navíc člověku dojde, že v životě jde o to, užít si každý den, jako by byl jeho poslední. Protože tak to někdy je. Náhoda je blbec, že?

Jak popisuje věta na obálce knihy: „Nikdy nevíte, kdy to může být naposledy.“ O to víc byste si měli vážit, že s někým trávíte nějaký čas, každý má na Zemi omezenou dobu a je jen na něm, jak s ní naloží.

Kniha tedy rozhodně stojí za přečtení. Má plno krásných myšlenek, které si budete chtít podtrhnout, a zamyslíte se nad tím, jaká je vlastně cena života. Doporučuji.

HANDOVÁ, Cynthia. Kdybychom se neviděli. Praha: CooBoo, 2015.

Foto: Tereza Mikulová


Štítky:

,